Malý frís se skotskou krví
Když se podíváte na fella, tak si řeknete, že ten frís nějak málo vyrostl. Chovatelé ve Skotsku však něco takového slyší velmi neradi, navíc žádný zásadní vliv fríského koně na vývoj fella není prokázán.
Galloway měřil v kohoutku kolem 140 cm a vynikal velikou rychlostí pod sedlem i v zápřeži a neuvěřitelnou skromností. Je to k nevíře, že právě tento pony stál u zrodu anglického plnokrevníka. Klisny tohoto plemene byly v původním kmenovém stádu, které se pro vznik tehdejších „závodních koní“ křížilo s vybranými orientálními hřebci. Škoda, že galloway v 19. století vymizel a postupně splynul s ostatními plemeny koní v Anglii. Jeho znaky jsou na fellském pony dosud viditelné a ten je označován jako jeho moderní nástupce.
K nejznámějším hřebcům, kteří se podepsali na vývoji fella, byl hřebec Lingcropper, což byl patrně také galloway. Našli ho po jedné z bitev během Jakobitského povstání, ještě byl osedlaný a pásl se ve vřesu – odtud jeho jméno.
Fellský pony jak má být
Standard plemene říká, že fell má být „pevný jako skála“. Celkový dojem je houževnatá síla, ušlechtilost a živost. Hlava je malá, ušlechtilá s typicky širokým čelem, které se zužuje směrem k velkým, otevřeným nozdrám, uši jsou malé, úhledné. Vystouplé a jasné oči prozrazují živou a zároveň vyrovnanou povahu a inteligenci, žuchvy nesmí být hrubé. Zvláštní pozornost se věnuje utváření plece, lopatka musí být šikmo položená a umožňovat energický a prostorný krok. Trup je hluboký s klenutými žebry, bedra jsou dobře vázaná, záď a bérce mohutně osvaleny. Dobré, ploché holeně nesmí mít menší obvod než 20 cm, hlezna jsou ohebná a silná a umožňují mohutný odraz zadních nohou. Kopyta jsou z tvrdé namodralé rohoviny, kulatá. Typickým znakem fellů je bujná dlouhá hříva a ocas a hedvábné rousy. Barva těchto koní je převážně černá až tmavohnědá, vzácní jsou světlí hnědáci a bělouši s pigmentovanou kůží, nevyskytují se ryzáci a strakoši. Bílé odznaky jsou povoleny na čele a na zadních končetinách maximálně po spěnky. Výška ponyho v kohoutku nesmí přesáhnout 142 cm.
Dlouhověký pony s výborným klusem
Domov fella jsou severní svahy Pennin a blata kolem Westmorelandu a Cumberlandu na severu Anglie.
Povrch země je zde velmi členitý a špatně schůdný. Proto se fell používal více jako soumar a jezdecký kůň než v zápřeži. Dnes se využívá oběma způsoby. Jeho výborný klus se popisuje jako rázný a přesný. Fell se v klusu pohybuje s vysokou akcí předních i zadních nohou a zároveň nepostrádá dobrou prostornost chodu. Je zároveň velmi rychlý i vytrvalý. Křížením s jinými plemeny dává velice dobré sportovní koně. Stal se také výchozím plemenem pro šlechtění Hackney ponyho.
Fell je vysloveně dlouhověký, dospívá až v sedmi letech. S intenzivnějším sedlovým a zápřahovým výcvikem se doporučuje začít až po třetím roce života koně, ještě lepší je počkat až do čtyř let. Do sedmi let je dobré ve výcviku pracovat pozvolna a tréninkovou zátěž zvyšovat v souladu s vhodným věkem a kondicí koně. Rozhodně se nevyplácí spěchat s těžkou prací jak pod sedlem, tak v zápřeži. Vyhnete se tak pozdějším problémům s klouby, které vznikají z přetěžování v mladém věku koně. Klisny se nedoporučuje připouštět před třetím rokem života. Pokud nespěcháte, pak není výjimkou vidět s chutí pracovat dvacetileté i starší koně a stejně staré klisny rodí bez problémů hříbata .
Učenlivý i tak trochu lump
Zajímavá je jeho povaha. Na první pohled je to klidný a vyrovnaný pony – takový plyšák pro děti. Ale on je také neobyčejně inteligentní a zvídavý. Tyto vlastnosti vyplynuly z prostředí, ve kterém se fell vyvíjel. Jezdec se plně spoléhal na svého koně, pony naopak 100% důvěřoval svému jezdci. Tato povaha je určitě dar, ale v nezkušených rukách je někdy na přítěž – hlavně u mladých koní ve výcviku. Mají chuť učit se něco nového, rychle si vše pamatují a zvládají - tato chuť ale láká k již zmíněnému přetěžování mladých koní. Nebo se při jednotvárném tréninku bez nových impulsů začnou nudit a pak si vymýšlí různé malé zlomyslnosti a lumpárny.
Avšak v pozdějším věku, pokud dostane ten správný výcvik, je fell spolehlivý jezdecký a tažný pony s příjemným temperamentem a chutí do práce, který oceňuje dobré zacházení, naopak po zlém s ním nesvedete nic.
Pony celé rodiny
S tímto ponym se rozhodně nebudete nudit. Není totiž nic, co fellský pony nedokáže, od přibližování dřeva, až po hipoterapii. Je to ideální rodinný koník , který je schopen splnit přání i sny všech členů rodiny. Je dost silný, aby unesl dospělého a stal se pro něj všestranným ponym, a ještě dost malý, že ho zvládne zkušené dítě, na které je fell velice milý a opatrný. Zastane práci na farmě, svezete se na něm skvěle na vyjížďce přírodou. Není to špičkový specialista pro určitou disciplínu, ale zvládne menší parkur a základní drezuru, můžete s ním zkusit military, distanční dostihy, výborný je v soutěžích spřežení. Po důkladné koupeli a rozčesání se ze špinavého a střapatého poníka přivedeného z pastviny stane atraktivní účastník výstav a přehlídek.
Bílý šampión
V České republice se s fellskými pony setkáte od roku 2003. Dovezli je manželé Jašurkovi , kteří jsou momentálně s 35 poníky největšími chovateli ve střední a východní Evropě. Celkem je nyní v Česku asi 50 fellských pony, z toho 6 licentovaných hřebců a 15 chovných klisen. Většímu rozšíření fellských pony u nás, ale i v okolních zemích jako je Slovensko, Polsko a Maďarsko zatím brání vyšší náklady na jejich pořízení. Je potěšitelné, že český chov je založen na velmi kvalitních jedincích, kteří vzbuzují obdiv na výstavách u nás i v zahraničí. První dovezený fell - charismatický hřebec Lunesdale Mountain Mist patří dokonce mezi světovou špičku. Vyniká hlavně špičkovým exteriérem a bezvadnou mechanikou pohybu. Má citlivý a inteligentní charakter a je absolutně všestranný pod sedlem i v zápřeži, učenlivý a ochotný k práci.
Jak chovat felly u nás
Poníci jsou to zcela nenároční, zvyklí na celoroční pobyt venku, ale v našich podmínkách je však na rozdíl od Anglie nutný na zimu přístřešek a dokrmování senem. Jádro se dodává pouze minimálně. Na pastvě jsou poníci v tak výborné kondici, že kromě minerálů a přístupu k vodě není třeba nic dalšího. Kování je nutné jen při intenzivním ježdění, postroje jsou vhodné ve velikosti „cob“ – někdy i větší, sedla se používají s co nejširší kostrou nebo bezkostrová.
Chov je také velmi jednoduchý. Hřebci většinou připouští klisny přímo ve stádě a rozhodně neublíží hříbatům. Právě naopak, malé hříbě u klisny je pro ně známkou, že bude brzo v říji.
Zabřezávání je téměř stoprocentní, porody rychlé a bezproblémové. Hříbata se rodí silná a životaschopná a za pár minut jsou na nohou. Jediným problémem je, jako u všech málopočetných plemen, riziko příbuzenské plemenitby.
Text: Věra Marková
*** FIS - syndrom vrozeného selhání imunity u hříbat ***
Spolu s příbuzenskou plemenitbou se v chovu fellských pony objevilo záhadné nevyléčitelné onemocnění hříbat , které způsobovalo chovatelům 10-15% ztráty. Trvalo řadu let , než se zjistilo, že se jedná o geneticky podmíněné vrozené selhání imunity a dalších několik let se laboratoře ve Velké Británii a USA snažili o vývoj genetického testu na odhalení této zákeřné nemoci. Až teprve v roce 2010 došlo k významnému posunu ve výzkumu tohoto tzv. Syndromu vrozeného selhání imunity u hříbat (Foal Immunodeficiency Syndrom), který se vyskytuje také u daleských pony. Na základě jednoduchého genetického testu již je možné předejít narození syndromových hříbat. Takto postižená hříbata i přes veškerou snahu chovatelů a veterinářů během prvních týdnů života chřadnou a do tří měsíců věku umírají například na zápal plic, koliku, zánět kloubů, anemii a podobně. Vhodným výběrem rodičů se tomu dnes již dá spolehlivě zabránit.
NĚCO Z GENETIKY: Syndrom selhání imunity je kódován recesivním genem. Mezi fellskými pony jsou jedinci, kteří tento gen nemají (dominantní homozygoti)a dále ti, kteří tento gen mají (heterozygoti) - ti jsou zcela zdraví , ale předávají tento gen části svého potomstva. Dále se vyskytují jedinci, kteří získají dva tyto geny tj. jeden od otce a jeden od matky (recesivní homozygoti). Ti se však v dospělé populaci nevyskytují, protože umírají hned několik týdnů po narození. Genetickým testem z vzorku hřívy lze tedy získat 3 výsledky:
CLEAR ( FIS negativní jedinec, zdravý): tento jedinec FIS gen nemá a nepředává ho tedy ani svým potomkům
CARRIER (FIS pozitivní jedinec,zdravý): tento jedinec má jeden FIS gen , který předává 50% svých potomků
AFFECTED (FIS pozitivní, postižený jedinec) : tento výsledek lze získat pouze ze vzorku novorozených hříbat. Postižený jedinec má totiž dva FIS geny a umírá několik týdnů po narození. Do dalšího chovu tedy samozřejmě nemůže zasáhnout. Dospělí poníci ani starší hříbata (od odstávčat výše) nemohou již být syndromem postižena. Pro zájemce o koupi fellského pony z toho vyplývá, že ani pokud kupují mladého ponyho /odstávče/ , nemusí se již v žádném případě tohoto onemocnění obávat. Ztráty se týkají vždy jen chovatelů a ti mají již naštěstí možnost se jim jednoduše vyhnout.
Možnosti připuštění:
CLEAR x CLEAR - připuštením dvou negativních jedinců bude 100% potomstva negativní (CLEAR), žádné hříbě tedy nebude postiženo syndromem ani neponese tento gen.
CLEAR x CARRIER - připuštením pozitivního jednice s negativním bude 50% potomstva negativního (CLEAR) a 50% pozitivního (CARRIER). Žádné hříbě nebude postiženo syndromem.
CARRIER X CARRIER - připuštěním dvou pozitivních jedinců bude 25% potomstva negativní (CLEAR) , 50% pozitivních (CARRIER) a 25% postižených hříbat (AFFECTED) zemře na syndrom.
CHOVATELSKÉ DOPORUČENÍ: Otestujte chovné jedince - hřebce i klisny! V žádném případě nevyřazujte FIS pozitivní hřebce ani klisny z chovu!, ale spojte je s jedincem , který je FIS negativní. Tímto jednoduchým opatřením spolehlivě zabráníte narození postiženého hříběte.
Genetický test se provádí ze vzorku žíní (test DNA z chlupových cibulek), stojí 40 liber a výsledek je hotov do 4 týdnů. Objednat ho lze na www.fellponysociety.org. V případě testování podezřelého novorozeného hříběte , lze test provést urgentně do 1 týdne a dle výsledku rozhodnout o jeho humáním utracení.
